Příhody lišky Bystroušky - Leoš Janáček díl I.

1. DĚJSTVÍ

1, obraz

Černý, suchý žleb. Odpolední letní slunce. V pozadí

jeviště doupě jezevcovo. Jezevec vystrkuje z doupěte

hlavu, kouří z dlouhé dýmky. Mušky krouží okolo

(balet). – Modrá vážka (balet). – Modrá vážka i mušky

uletí. Jezevec zaleze.

 

REVÍRNÍK

 

Dostaneme bóřku. Spolehnu si na chviličku. Panímámě

řeknu, že jsme čekali na poberty! Uvěří, však je dobrák

ženská. Jak ráno po svatební noci je tady. Také jsem byl

tak zmatrovaný! A ty moje flinto, kamarádko moja, pojď

na moje staré myslivecké srdce! Nebrbleš, netrápíš,

semka patříš.

(Usíná.)

CVRČEK

 

Kmotřenka, zakoncertovala si také.

 

KOBYLKA

 

Jen nebude-li kmotříčkovi vadit, že si potrpím na

starodávné trýle.

 

KOMÁR

(podnapilý)

Sakva, sakva, sakulajda!

 

SKOKÁNEK

(chytá komára)

Brekete! Brekete!

 

KOMÁR

 

Co chceš, klučisko cizé?

 

SKOKÁNEK

 

Brekete!

 

KOMÁR

 

Sakva, zavři ju!

 

SKOKÁNEK

 

Brekete!

 

KOMÁR

 

Kdes byl, když hřmělo?

(Uteče.)

MALINKÁ BYSTROUŠKA

 

(vběhne a zarazí se při pohledu na Skokánka)

Mami! Mami! Co je to? Jí se to?

 

SKOKÁNEK

(zděšeně uskočí a padne Revírníkovi zrovna na nos)

REVÍRNÍK

 

Set sakra pes! Potvora studená!

(Rozhlíží se a spatří malou Bystroušku. Vynoří svou dravčí

tvář z houští a jako šelma polapí Bystroušku)

Tož ty tak? Kujone!

 

BYSTROUŠKA

 

Mami, mami!

 

REVÍRNÍK

(vyzdvihne ji jako psa za límec a prohlíží si ji vítězně)

Cha, cha, cha, cha!

 

BYSTROUŠKA

 

Mami, mami!

 

REVÍRNÍK

 

Podržíme si tě hezky, ať z tebe mají děcka radost!

(Vezme Bystroušku pod paží a odchází.)

BYSTROUŠKA

 

Mami, mami!

 

REVÍRNÍK

(z dálky)

Cha, cha, cha, cha!

(Modrá vážka přiletí a hledá marně Bystroušku.)

PROMĚNA

 

2. obraz

Na dvoře jezerské myslivny. Odpolední slunce.

Podzim.

 

REVÍRNÍK

 

To čučíš, Lapáku?

 

REVÍRNÍKOVÁ

 

Donesl’s jen s tím blechy!

(Nalévá do misky mléka.)

Jenom blechy!

(Oba zajdou do myslivny.)

BYSTROUŠKA

(mlsá a kňučí)

Ou, ou! Ou, ou!

 

LAPÁK

 

Nenaříkej tolik!

 

BYSTROUŠKA

 

Ou, ou!

 

LAPÁK

 

Což můj osamělý život! Což trýzeň mého srdce

v měsících lásky, v únoru, březnu? Ou! Oddal jsem se

umění. Večer zpívám smutné písně, sám si je skládám.

Ale za to mne dědek spráská. Ou! Zpívám a přece

nevím, co je láska?

 

BYSTROUŠKA

 

Já taky nemám zkušenosti v milování. Ale ledacos jsem

vyslechla od špačků, kteří hnízdili nad naším doupětem.

Co chvíle docházelo u nich k hádkám, pračkám. Vyčítali

si hrozné věci nemravné a neslušné, že starý špaček,

nestydatý záletník, provádí nepřístojnosti v koruně

buku. A jednou, v sobotu po výplatě, zakročil krkavec

s ostřížem a zle je spořádal. Ostatně mladí špačci nebyli

lepší starých. Jeden měl hříšný poměr s kukačkou.

Naučil se zanášet do cizího hnízda. Jiný byl nucen platit

strace po kopečku ořechů lískových. A dcera špačkova

nepohledná, ušubraná, měla známost s mladým

havranem.

 

LAPÁK

(chytne Bystroušku za prut)

BYSTROUŠKA

(povalí Lapáka)

Nestydo psí!

 

PEPÍK

(vběhne s Frantíkem na dvůr)

Že nevíš, co máme? Máme lišku.

 

FRANTÍK

 

Kóše?

(Lehtá Bystroušku pod nosem.)

BYSTROUŠKA

(zlostně)

Co pak jsem já – co pak jsem já ňáké pes, jak Lapák!

Klučisko ušmórané!

 

FRANTÍK

 

Slyšíš, jak vrčí?

 

BYSTROUŠKA

 

Přestaň! Přestaň!

 

FRANTÍK

 

Teď oběma ščagélkami!

 

BYSTROUŠKA

 

Jen hni!

 

FRANTÍK

 

Včil na ňu!

 

BYSTROUŠKA

 

Udeřil’s, poteče krív!

(Vrhne se na Pepíka.)

PEPÍK

 

Bú! Bú! Ona mě užrala lýtko. Ona mne sežere!

 

BYSTROUŠKA

 

Zdrhé!

(Klopýtne)

FRANTÍK

 

Chyťte ju! Už ji mám!

 

PEPÍK

 

Bú, bú! Bú, bú!

 

REVÍRNÍKOVÁ

(vyběhne z domu)

Ty, táto! Já ti tu lišku vykopu! Smrdí to a zavazí

a co škody nadělá!

 

PEPÍK

(Prohlíží kalhoty.)

Bú!

 

REVÍRNÍK

 

Tož ji uvážeme!

(Uvazuje Bystroušku.)

BYSTROUŠKA

 

Ou, ou.

(Revírník s Revírníkovou a Pepíkem zajdou do stavení.

Frantík se vytratí. Lapák zaleze do předsíně. Dvorek se

vyprázdní. – Setmí se. – Bystrouščin dívčí zjev. Bystrouška

pláče ze spánku.)

A, a!

(Svítání. – Bystrouščin liščí zjev.)

LAPÁK

 

Mělas dělat podlivá mně.

Mělas neutíkat!

Nevylizovat míse!

 

KOHOUT

 

Dívéte se, jak je člověk spravedlivé! Honila nás slečna

liška a včil neví kudy kam? To proto, že nesnáší vajíčka,

že ve hnízdě nesedá! Snášéte, pracujte a já vám pomožu!

 

SLÍPKY

 

My pracujem, snášíme. My pracujem, snášíme.

 

CHOCHOLKA

 

Trrr-p! Trrr-p! Trrr-p!

 

SLÍPKY

 

My snášíme, pracujem! My snášíme, pracujem!

 

CHOCHOLKA

 

Trp, však zasloužíš!

 

KOHOUT

 

Jen snášéte, já pomožu!

 

BYSTROUŠKA

 

Hleďte, sestry, jakého máte vůdce! Chce vás pro svoje

choutky, za to bere žold od člověka. (lísavě) Družičky!

Sestřičky! Odstraňte staré vlády! Stvořte nový svět, kde

budete rovným dílem sdílet radosti a štěstí.

 

SLÍPKY

 

Bez kohóta? Bez kohóta?

BYSTROUŠKA

 

Nač vám třeba kohouta? Nejlepší zrnko sezobe sám, a

do čeho se mu nechce, na to si vás zavolá.

 

KOHOUT

 

Tlama hladová! Slibuje odstranit člověka, aby nás sama

sežrala.

 

SLÍPKY

 

Vida! Vida!

 

BYSTROUŠKA

 

Než bych já se dívala na vaši zaostalost –

(vyhrabuje si na smetišti jámu) – to se raději za živa

pohřbím! (zahrabuje se)

CHOCHOLKA

 

Zbabělče, podivé se, je-li už mrtvá?

(Slípky se zvědavě sbíhají. Bystrouška náhle schvátí kohouta a

dáví slípku za slípkou)

CHOCHOLKA

 

Kokodák! Kokodák!

 

REVÍRNÍKOVÁ

(div nepadne do mdlob)

Ou? Ou? Ou?

 

BYSTROUŠKA

 

Chachachacha!

 

REVÍRNÍKOVÁ

 

Ó, bestio! – Ty sloto jedna! To mám za to, že jsem svého

starého blázna uposlechla!

 

CHOCHOLKA

 

Kde jeho něžnosti!

Z čistých vajíček kuřátka nevysedím.

 

REVÍRNÍKOVÁ

 

Mohl být z tebe štuc. Počkej, počkej, ó bestio!

Jestli tě nevykopu! Ó bestio!

 

BYSTROUŠKA

(vyskočí, rozhodne se utéci)

Teď nebo nikdy!

(trhá se na provaze)

REVÍRNÍKOVÁ

 

Starej, zastřel ju!

 

BYSTROUŠKA

 

Nebojím se tě, kdybys byl stokrát tolké!

 

REVÍRNÍK

 

Já tě uderím na hlavu.

 

BYSTROUŠKA

 

Nebo já tebe!

(Překousne provaz, povalí Revírníka a utíká do lesa.)