Dopis Ježíše

Drahý Příteli,

jak se Ti daří. Rád bych Ti poslal pár slov, abych Ti řekl, jak Tě miluji a jak mi na Tobě záleží.

Včera jsem Tě viděl, jak se bavíš se svými přáteli. Celý den jsem doufal, že si popovídáš i se mnou. A tak, když nastal večer, daroval jsem Ti k zakončení dne velkolepý západ slunce a čerstvý vánek, aby sis odpočinul. Ty jsi však nepřišel. Ach jakou bolest mi působí, jsem-li takto opomíjen. Avšak přesto Tě miluji.

Dnes v noci jsem Tě viděl usínat. A jak jsem zatoužil, abych se dotkl Tvého čela. Rozlil jsem po Tvé tváři i polštáři měsíční paprsek a stále jsem čekal. Ty jsi však přesto ke mně nepromluvil.

Ráno jsi zaspal a hned jsi utíkal do práce a mé slzy se mísili s deštěm. Dnes vypadáš tak smutně, až mi to láme srdce, protože já rozumím. I mne přátelé tak často opouštěli a zraňovali. Kdyby ses se mnou bolest a samotu alespoň rozdělil, jsem si jist, že bych Tě mohl potěšit. Víš, velmi Tě miluji.

Snažím se Ti to neustále říct. Modřím oblohy, hebkou zelení trávy. Šeptám Ti to listovím stromů, píši Ti to barvou květů. Volám k Tobě o své lásce horskými potoky a ptákům vkládám do hrdla písně, aby Ti je zpívali. Odívám Tě teplem slunce a ovzduší naplňují vůní přírody

Má láska k Tobě je hlubší než oceán a větší než ta nejživější ze Tvých žádostí. Ach, kdybys jen věděl, jak rád bych chtěl s Tebou mluvit a doprovázet Tě na cestě. Vím, že je to na této zemi těžké. Opravdu to vím, žil jsem na ní.

Zavoláš, zkus to, zavolej, nezapomeň, prosím. Mám tolik věcí, o které bych se s Tebou chtěl rozdělit. Už Tě však nebudu obtěžovat, jsi svobodný v tom, přijmeš-li mě za přítele. Rozhodnutí je na Tobě, vyvolil jsem si Tě však a proto na Tebe budu ještě čekat, neboť Tě miluji.

Tvůj přítel Ježíš